Hledám ženu do deště i na sluníčko. Takovou, která chce milovat a být milována. Hledám druhou půlku svého srdce.
| Věk: | 52 let |
| O jaký vztah by měl mít zájem: | |
| Věk: | od 35 do 45 let |
| Povaha ideálního partnera: |
Kamkoliv, kdykoliv, ale musí to stát za to.
Muž, 55 let, Praha
Jsem pohodová, zvědavá a ráda nacházím radost v jednoduchých i smysluplných okamžicích. Miluji dobré jídlo, spontánní dobrodružství, hluboké rozhovory a smích, až to bolí. Cením si upřímnosti, laskavosti a emoční inteligence a snažím se žít život s úmyslem a vděčností. Hledám opravdové spojení s někým, kdo je ohleduplný, zábavný a připravený společně vybudovat něco skutečného.
Muž, 52 let, Moravskoslezský
dobry den jsem martin z karvine . po 30letem vztahu jsem sam . bez zavazku . v karvine mam domek v rekonstrukci zahrada . kolo brusle kutilstvi . hledam zazemi lasku kterou budu opetovat .
Muž, 47 let, Jihomoravský
Jsem celkem fajn chlap.Na žene mě vždycky záleží a taky si umím ženy vážit.Jsem upřímný pohodář.
Muž, 47 let, Praha
Nejsem tu často a proto odpovidejte na mail [email protected] . _______________________ Tady je to nepřehledné.
Hledám Jiskru v kupce sena a co bude dál se uvidí :). A ta Jiskra by měla mít aspoň trochu zapálení pro sport (kolo) a přírodu (mám rád východ/západ slunce na vrcholu kopce). Sám sebe vnímám asi jako upřímného, veselého kluka, co se nebojí srandy.
Jsem pohodář (žádný extrémista) = kochat se a nehrotit :)
A těch fotek se nebojte. Také mám rád pohodu a relax. S batohem chodím jen občas
Není nic hezčího než usměvavá holka
Tímto vás zdraví
Marek
Muž, 43 let, Praha
Milé dámy. Rád si hraji na gentlemana, ale pravým tímto nejsem - říkám to, ať pak nejste zaražené. Hledám nejlépe vztah, trvalý vztah a jednou společné bydlení. Ovšem pozor, z různých důvodů si děti dělat nechci, říkám Vám to takto na rovinu. Když to tu pročítám, tak většina děti chcete, čili, velké naděje si nedávám. Abych tedy zvýšil alespoň pravděpodobnost, nevadí, když nebudeš z Prahy, zatím. No, koukám tady jak puk z výšky pronajatého bytu a je mi smutno. Takže jsem se dokopal sem. Přátel mám minimálně a nutně je nevyhledávám - stačí mi lidi kolem mě. Ale, ženská společnost mi chybí. Třeba i jen prachobyčejné večeře někde v restauraci. Ono mi to pak dobíjí baterky a Tobě třeba také. Některým dalším možnostem se meze nekladou. Nejsem nutně romantickej typ. Empatie také pokulhává, některé neverbální signály dokonce vůbec nepochopím :-O. Nicméně, představte si mě jako robota (umělá inteligence jde ostatně do módy), kterého je možno naprogramovat. Takže, najde se zde taková, která se moji osobou nechá vytáhnout ven ? Děkuji.