Můj inzerát < >
Základní údaje
| Jsem: | muž |
Podrobnosti
| Mám zájem o: | vážný vztah, přátelství, flirt |
| Vzdělání: | VŠ - ukončeno |
| Moje postava: | sportovní |
| Výška: | 10 cm |
| Váha: | 200 kg |
| Rodinný stav: | vdova/vdovec |
| Počet dětí: | 5 a více |
| Děti do budoucna: | jednou určitě chci mít |
| Kouření: | občas si cigaretu dám |
| Alkohol: | piji často a rád(a), ale s mírou |
| V co věřím: | v Boha či jinou vyšší sílu, v sebe, v náhodu a lásku na první pohled, v osud, v nic, že na Jiskření už brzy objevím toho pravého partnera :-) |
Oblíbené aktivity
- trávím rád/a čas s přáteli
- chodím rád/a do divadla
- chodím rád/a do kina
- jsem zapálený fotograf / fotografka
- miluji historii
- rád/a si zahraju poker
- baví mě procházky v přírodě
- tanec je moje vášeň
- nejraději ležím u moře a relaxuji
- píši si svůj blog
- cestování je moje láska
- miluji saunu
- jsem zapálený modelář/modelářka
- odpočívám čtením knih
- zajímá mě astrologie a esoterika
- miluji české seriály
- zajímá mě věda
- hodně času trávím sportem
Dívko chabých zásad tys mým zklamáním chceš mé nitro drásat flirtem profánním Vážím jakost lásek mravním kodexem širočinnou zásek jé, sexem sek sem S bílým tělem břízky v duši černý fix prošlas bahnem vísky s tamtím pánem X Dej své lživé skráně na ten špalek sem zvedám širočinu k ráně Jé, sexem sek sem
Moje povaha
- klidná
- optimistická
- romantická
- melancholická
- netrpělivá
- tolerantní
- veselá
- otevřená
- dobrodružná
- bavící
- aktivní
- pohodářská
- samotářská
- obětavá
- spolehlivá
- nestálá
- věrná
- diplomatická
- naslouchavá
- vůdčí
- impulsivní
- pečlivá
- pesimistická
- citlivá
Koncept „nového socialistického člověka“ představuje ideální model osobnosti, který měl být utvářen v komunistických a socialistických režimech. Hlavními rysy tohoto ideálu byly kolektivismus, politická loajalita a upřednostňování společných zájmů před osobními.
Ideální partner
| Hledám: | ženu |
| O jaký vztah by měl mít zájem: |
|
| Kraj: | Královéhradecký |
| Povaha ideálního partnera: |
|
Kam na rande?
Džungle znamená hustý tropický les, nedotčený lidskou činností. Džungle není vědecký pojem a má širší význam než například deštný prales. Sl
Co rád/a čtu
| Literatura: |
|
| Oblíbené knihy: | Socialistický realismus je v literatuře směr oslavující úspěchy socialistického politického zřízení a hospodářství. Existoval jako součást obecnějšího socialistického realismu jakožto metody zahrnující všechny oblasti umělecké tvorby. Vznikl v Sovětském svazu v 30. letech dvacátého století a vrcholu dosáhl v 50. letech. Spojení poprvé použil Ivan Gronskij v roce 1932, následně jej zpopularizovali kulturní činitelé jako Andrej Ždanov a vlivní spisovatelé, zejména Maxim Gorkij. Jeho román Matka z roku 1906 byl chápán jako předpoklad a vzor pro socialistickorealistickou prozaickou tvorbu.[1] Charakteristickými žánry se stala agitační poezie, obvykle oslavující zdatné pracovníky a stranické funkcionáře, a budovatelský román, popisující rozkvět původně zanedbaných továren a zemědělských družstev. Texty byly sestavovány podle předem daných formulí a schémat, pro postavy bylo charakteristické černobílé rozlišení – na jedné straně nadšení dělníci, na druhé straně zrádci a kolaboranti, mezi nimi váhaví intelektuálové, jejichž úkolem je prozřít. Odmítnuta byla většina „dekadentních“ postupů literární moderny a avantgardy, výrazově měli autoři čerpat z realismu, v marxistickém prostředí označovaného jako kritický realismus. Údajně neživá „objektivní realita“ však byla považována také za nefunkční manýru a měla být oživována revoluční pravdou, stranickostí a vědomím budoucího zdaru.[2] K nejpopulárnějším tvůrcům v Sovětském svazu patřili Nikolaj Ostrovskij (Jak se kalila ocel, 1932–1934), Konstantin Michajlovič Simonov nebo Leonid Maximovič Leonov (Ruský les, 1953). Po druhé světové válce následovalo období socialistickorealistických děl bez významnějšího konfliktu: vzhledem k tomu, že socialismu bylo oficiálně dosaženo, zachycovaly příslušné prózy pouze další a další úspěchy a optimistický život, bez dílčích proher, střetů, zklamání či jakékoliv psychologizace. V poezii šlo o rozsáhlé oslavy Stalinových schopností.[3] O texty bez ambice umělecky experimentovat nebo přinášet zábavu, byť jinak dokonale naplňující stranické požadavky, nejevila sovětská veřejnost příliš velký zájem, a tak na přelomu 50. a 60. let přestal být schematický socialistický realismus režimem prosazován.[4] V poněkud odlišné podobě se rozvíjel v nekomunistických zemích. V Československu byl ve 30. letech vnímán jako pokračování předchozích snah v rámci proletářské literatury a avantgardy a autoři jako Marie Majerová, Marie Pujmanová nebo Ivan Olbracht v jeho rámci přicházeli s umělecky různorodými texty využívajícími uměleckých způsobů vyprávění či reportážního stylu.[5] Po únorovém puči v roce 1948 se stal socialistický realismus na celé následující desetiletí preferovaným žánrem v rámci československé kulturní politiky. Budovatelské romány a poezii psali v jeho rámci jak zavedení autoři, nyní již bez větších uměleckých ambicí, tak noví tvůrci. Podobně jako v SSSR se socialistický realismus začal vytrácet od konce 50. let s nástupem nové umělecké generace.[6] |
| Noviny a časopisy: |
|
| Jiné: | Lze začít něčím jiným než ženským orgasmem? Patrně ano. Ale my jej stavíme na první místo, protože právě v jeho výzkumu byli v socialismu čeští sexuologové průkopníky, a dokonce v celosvětovém měřítku. Překvapivé, že? Zvlášť když si vzpomeneme, že ženu tehdy běžně čekala po návratu z práce druhá směna: vaření, praní, úklid, péče o děti... Zatímco socialistický manžel odpočíval při čtení novin nebo šel na fotbal. Případně doma vůbec nebyl a po práci zamířil rovnou do hospody. Anebo dělal něco jiného, ale bezpochyby mnohem „důležitějšího“. Takhle nerovné postavení určitě nepanovalo ve všech rodinách, ale ve spoustě ano. A společnost jej považovala za standardní. Přesto by nás takový černobílý pohled na minulost mohl připravit o zajímavá zjištění. Třeba že zákony ohledně rodiny, práv a zdraví žen byly v tehdejším východním bloku včetně Československa na svou dobu velmi pokrokové. Levicoví politici se o legislativní úpravy postavení žen snažili již za první republiky, ale úspěšní byli pouze částečně. Po nástupu komunismu se situace změnila. Proč a s jakými důsledky? Čím nás překvapuje naše docela nedávná minulost a proč ji vlastně máme zkoumat? Ženský pohled Pojďme se na situaci podívat řečí čísel, která naznačují, že československé ženy žily po válce poměrně pokrokově. Například už v roce 1957 se dočkaly možnosti legální interrupce. Přitom Britky získaly právo rozhodnout se pro umělé přerušení těhotenství až o 10 let později a Američanky dokonce o 16 let později, aby o něj rozhodnutím Nejvyššího soudu z roku 2022 zase přišly. Na Západě se potratové předpisy zostřovaly za druhé světové války, někde dokonce za interrupci nebo napomáhání k ní hrozil až trest smrti. „Křesťanské země nebo pravicové diktatury k následnému uvolnění zákonů přistupovat nechtěly. Například Holandsko legalizovalo potraty až v roce 1982, Španělsko v roce 1985,“ doplňuje Kateřina Lišková z Historického ústavu AV ČR, autorka knihy Politika touhy. Sex a věda v komunistickém Československu. |
Oblíbená hudba
| Oblíbená hudba: |
|
| Oblíbený zpěvák/skupina: | Karel Gott byl nejznámější český zpěvák a mnohonásobný držitel ocenění Zlatý slavík. Do roku 2019 obdržel 42 Zlatých slavíků. Za svou již 60 ti letou hudební kariéru se pyšní přívlastky jako Zlatý hlas Prahy, Božský Karel, Mistr nebo Zlatý slavík. Dětství a mládí Narodil se 14. července 1939 v Plzni, ale od malička žil v Praze. Již od mládí toužil stát se malířem, po ukončení školní docházky se neúspěšně pokusil o studium výtvarného umění. Vyučil se elektromontérem a začal pracovat v ČKD. Souběžně s prací se začal věnovat své druhé lásce a to hudbě a zpěvu. Poprvé vystoupil před publikem v roce 1957. Začal se účastnit různých pěveckých soutěží, které mu pomohly k jeho prvnímu pěveckému angažmá v kavárně Vltava. Zpěv ho očaroval natolik, že opustil zaměstnání a začal studovat konzervatoř. Brzy se z amatérského zpěváka stala hvězda československé pop - music. |
Intimnosti
| Vztah k sexu: | závislost |
| Zkušenosti: | letité |
| Co mám v sexu rád/a: | ento seznam sexuálních pozic zahrnuje popis různých forem pohlavního styku a jiných sexuálních aktivit mezi lidmi. Pohlavní akty se obecně popisují pozicí, kterou účastníci při těchto aktech zaujímají. Alfred Kinsey používal jako kategorie šest primárních pozic.[1] Protože počet pozic, které lze používat při sexu, je v zásadě neomezený[2], tento seznam není vyčerpávající. Poznámka: Pokud se v následujícím textu bude vyskytovat slovo partner, může značit osobu kteréhokoli pohlaví (pokud není z kontextu jednoznačné, že se jedná o muže či ženu). Penetrativní pozice Tyto pozice zahrnují zasouvání penisu nebo jiných falických předmětů (např. připínací gumové náhražky – penetrujícím partnerem může být tedy i žena) do pochvy nebo řitního otvoru. Penetrující partner nahoře, přistupující zepředu Misionářská pozice Tyto pozice se primárně používají při vaginálním styku, lze je však používat i při análním sexu. Základní pozice se nazývá misionářská. V ní leží přijímající partner na zádech s roztaženýma nohama. Penetrující partner leží nahoře nad ním, tváří v tvář. Jsou možné tyto variace: Penetrující partner stojí před přijímajícím partnerem, jehož nohy jsou ohnuty přes hranu postele nebo jiné podložky, např. stolu.[3] Pokud jsou nohy přijímajícího partnera zvednuty vzhůru a opírají se o penetrujícího partnera, někdy se tomu říká motýlková pozice. Lze též provádět vkleče. Přijímající partner leží na zádech. Penetrující partner stojí a zvedá partnerovu pánev k penetraci. Variantou je, že se přijímající partner opírá nohama o ramena penetrujícího partnera. Přijímající partner leží na zádech, s nohama přitaženýma rovně podél těla a s koleny u hlavy. Penetrující partner drží nohy přijímajícího partnera a penetruje shora. Podobné jako u předchozí pozice, ale nohy přijímajícího partnera nemusejí být rovně podél těla a penetrující partner ohne ruce okolo přijímajícího partnera, aby přitlačil jeho nohy co nejvíce na prsa. V Burtonově překladu The Perfumed Garden[4] je tato pozice nazvána uzátkování. Technika pro maximální stimulaci klitorisu; pozice, ve které je žena penetrována vaginálně: penetrující partner vstupuje do pochvy v misionářské pozici a posouvá se trochu dopředu, aby se základna penisu třela o klitoris. Přijímající partner zkříží nohy před hlavou (nebo alespoň jejich konce přisune k uším), přičemž leží na zádech. Penetrující partner potom drží přijímajícího partnera pevně za nárty nebo kotníky a leží na přijímajícím partnerovi celou délkou. Variantou je, že přijímající partner zkříží kotníky na břichem, s koleny u ramen, a potom penetrující partner leží plnou vahou na kotnících přijímajícího partnera. Poloha se nazývá vídeňská ústřice podle knihy The Joy of Sex.[5] Penetrace zezadu Pozice zezadu Většinu z těchto pozic lze použít jak pro vaginální, tak pro anální penetraci. Přijímající partner je na všech čtyřech s trupem vodorovně. Penetrující partner zasouvá penis do análního otvoru přijímajícího partnera. Říká se tomu psí pozice nebo také 21. Penetrující partner může též držet přijímajícího partnera za vlasy pro jeho lepší kontrolu. Ve variantě psí pozice je trup přijímajícího partnera skloněn dolů. Penetrující partner může zvedat své boky nad boky přijímajícího partnera k dosažení maximální penetrace. V jiné variantě psí pozice umístí penetrující partner konce svých nohou na každou stranu přijímajícího partnera, přičemž udržuje kolena ohnuta a účinně se zvedá co nejvýše během penetrace. Ruce penetrujícího partnera jsou obvykle na zádech přijímajícího partnera, aby penetrující partner nespadl dopředu.[zdroj?] V další variantě pozice klečí přijímající partner svisle. Penetrující partner může jemně tahat paže přijímajícího partnera za zápěstí směrem dozadu. Ve lžícové poloze leží oba partneři na stejné straně, otočeni stejným směrem.[6] Přijímající partner leží na boku. Penetrující partner klečí a penetruje zezadu. Alternativně může penetrující partner stát, pokud přijímající partner leží na zvýšené podložce. Přijímající partner leží na břiše, případně s roztaženýma nohama. Penetrující partner leží na něm.[2] Vložení polštáře pod boky přijímajícího partnera v této pozici zvyšuje stimulaci. Přijímající partner leží na břiše s koleny u sebe. Penetrující partner leží na jeho roztažených nohách. Přijímající partner leží na boku horní nohou dopředu. Penetrující partner klečí obkročmo kolem dolní nohy přijímajícího partnera. Přijímající partner nahoře Pozice „na koníčka“ Většinu z těchto pozic lze použít jak pro vaginální, tak pro anální penetraci. Penetrující partner leží na zádech. Přijímající partner na něm klečí, tváří v tvář. Někdy se tomu říká kovboj nebo kovbojka (též „na koníčka“). Tato pozice je použitelná pro páry, kde jeden používá invalidní vozík či je jinak tělesně postižený.[7] Jako u předchozí polohy, ale přijímající partner sedí opačně. Říká se tomu obrácený kovboj nebo obrácená kovbojka. Jako v prvním případě, ale přijímající partner prohne záda a ruce má na zemi. Jako v prvním případě, ale přijímající partner je v dřepu (místo vkleče) nad penetrujícím partnerem. Penetrující partner je na zádech, přijímající partner mu leží na kolenou posunutý proti zemi. Penetrující partner leží horní částí zad na nízkém stole, gauči, křesle nebo hraně postele, s chodidly na podlaze a zády rovnoběžně s podlahou. Přijímající partner může zaujmout kteroukoli z možných poloh. Boční pozice, doporučovaná sexuologickou dvojicí Masters a Johnsonová, byla preferována třemi čtvrtinami účastníků studie poté, co tuto polohu vyzkoušeli. Vypadá tak, že muž leží na zádech a žena je otočena trochu do strany, takže její pánev je nad mužem, ovšem její váha je mimo něj. Vsedě a vkleče Pozice vsedě Většinu z těchto pozic lze použít jak pro vaginální, tak pro anální penetraci. Penetrující partner sedí na ploše s roztaženýma nohama. Přijímající partner sedí nahoře s nohama ohnutýma přes penetrujícího partnera. Této poloze se v Burtonově překladu The Perfumed Garden říká tlučení na hrnec.[4] Pokud penetrující partner místo toho zkříží nohy, nazývá se to lotosová pozice.[8] Tuto pozici lze kombinovat s laskáním prsů a hýždí přijímajícího partnera a hýždí penetrujícího partnera – dá se tak dosáhnout většího potěšení a šance na orgasmus u obou partnerů. Penetrující partner sedí v křesle. Přijímající partner si sedne obkročmo na penetrujícího partnera, čelem k němu, s chodidly na podlaze. Někdy se tomu říká klínový tanec. Takto lze přizpůsobit i jiné varianty s přijímajícím partnerem nahoře. Penetrující partner sedí na gauči nebo v křesle, které má područky. Přijímající partner sedí penetrujícímu partnerovi na klíně, kolmo k partnerovi, a zády se opírá o područku. Penetrující partner klečí, zatímco přijímající partner leží na zádech, s kotníky na ramenou penetrujícího partnera.[4] |
