| Jsem: | muž |
| Věk: | 58 let |
| Mám zájem o: | přátelství |
| Vzdělání: | SŠ |
| Výška: | 170 cm |
| Váha: | 90 kg |
| Rodinný stav: | rozvedený/á |
| Děti do budoucna: | ne, ty, co mám už stačí |
| Alkohol: | nepiji vůbec |
| Hledám: | ženu |
| Věk: | od 50 do 58 let |
| Postava: | pár kilo navíc' |
Muž, 54 let, Středočeský
„Nespěchám, mám všeho tak akorát. Odepíšu, ale jinak to nechám plynout.“
Muž, 56 let, Jihočeský
Zábavný, společenský, aktivní se smyslem pro humor hledá???? Najdu????
Muž, 54 let, Středočeský
Jsem zralý, zodpovědný muž s vyřešenou minulostí a rád si úžívám život ve všech podobách. Rád cestuji, medituji, miluji pobyt v přírodě a v samotě a na druhou stranu mám rád kulturu, společnost, kavárny, dobré a zdravé jídlo a víno, kávu ,muziku, koncerty, výstavy. Rád se nechávám vtahovat do procesu tvorby, fotografování a malování. zajímám se o duchovní stránku bytí a pracuji na seberozvoji.
Takto podobně naladěnou bytost - ženu hledám na společné putování po všech světech.
Muž, 63 let, Praha
Hledám do trvalého, vážného, partnerského stavu věrnou, čestnou, spolehlivou ženu české národnosti. Jsem v současné době ještě ženatý a velice mne mrzí, že hodně žen háže do stejného pytle všechny ženaté muže. Dočetl jsem se od žen velice hanlivé přirovnání. Nejsme všichni stejní. Já přeci nebudu sedět doma a koukat z okna, jak roste tráva. Mám právo hledat si novou partnerku. Nebo mám tímto bez nároku? _______ Dále v popisu - ideální partner.
Muž, 53 let, Praha
žiju asi 30 km od Prahy – v domě se zahradou uprostřed přírody.
Říká se, že tady máme jedny z nejkrásnějších bukových lesů v České republice, a já mám podezření, že je to pravda.
Pracuji částečně jako učitel na Univerzitě Karlově a částečně v nakladatelství novin.
Kromě toho hraju divadlo pro děti. Mám rád přírodu a lidi, se kterými je dobře. Moji sousedé jsou skvělí, což považuji za malý zázrak a velké štěstí zároveň.
Baví mě:
čtení knih
dobré filmy
turistika a cestování
inteligentní humor (ten, co přijde o pár sekund později)
Snažím se žít zdravě, cvičím jógu a celý život se tak nějak posouvám a učím nové věci. Umím zabrnkat na kytaru, upéct chleba a vyrobit stůl. Pořád ještě pracuji na tom, jak si správně „vyrobit“ vlastní život. Hledám někoho, s kým se dá mluvit otevřeně, bez her a přetvářky. Nejde mi o dokonalost, ale o to, jestli si dokážeme rozumět. A myslím, že nejlepší věci většinou vznikají neplánovaně.