Vánoce jsou pro mnoho lidí nejemotivnějším obdobím roku. Voní perníkem, zvoní koledami a nesou s sebou silné rodinné tradice, které se v každé domácnosti liší. Jenže právě tato jedinečnost každé rodiny se může stát zdrojem napětí ve chvíli, kdy dva lidé začnou budovat společný život. První společné Vánoce jako pár jsou milníkem, který může vztah posílit stejně snadno, jako ho může zkomplikovat. Otázka, u koho slavit, s kým trávit Štědrý večer a jak celou situaci zvládnout bez zbytečných hádek, trápí každý rok tisíce párů po celém světě.
Není to přehnané. Vánoce jsou natolik citově nabité, že i zdánlivě malé rozhodnutí – třeba zda jet 24. prosince k jeho rodičům nebo k jejím – může vyvolat velkou rodinnou krizi. Přidejte k tomu odlišné tradice, různá očekávání a mnohdy i geografickou vzdálenost mezi oběma rodinami, a máte recept na pořádný sváteční stres.
Proč jsou první společné Vánoce tak složité?
Odpověď tkví v tom, co Vánoce pro lidi znamenají. Nejde jen o stromeček a dárky. Jde o rituály, které si každý nese z dětství – o vůni konkrétního jídla, o zvyk chodit na půlnoční mši nebo naopak o tradici sledovat pohádky do rána. Psychologové opakovaně upozorňují, že sváteční období zesiluje emoce a zvyšuje nároky na komunikaci v páru. Výzkumy z oblasti vztahové psychologie ukazují, že konflikty v partnerství se v době Vánoc a Nového roku statisticky zvyšují, a to právě kvůli nesladěným očekáváním.
Každý z partnerů přichází do vztahu s určitým obrazem „správných Vánoc". Tento obraz byl formován roky, mnohdy celým dětstvím. Když se pak dva lidé se dvěma různými obrazy pokusí vytvořit jeden společný vánoční příběh, je pochopitelné, že to nejde vždy hladce. A právě proto je důležité k první společné sváteční sezoně přistoupit vědomě a s otevřenou hlavou.
Vezměme si třeba příběh Kláry a Ondřeje. Klára pochází z Prahy, kde Vánoce vždy slavili v úzkém kruhu nejbližší rodiny – tiše, skromně, s důrazem na duchovní rozměr svátků. Ondřej naopak vyrůstal na Moravě v početné rodině, kde se Štědrý večer podobal spíš hlučné slavnosti s desítkami příbuzných, dechovkou z reproduktoru a hromadou jídla. Když spolu strávili první Vánoce, každý z nich čekal něco úplně jiného. Výsledkem byl sice zvládnutý večer, ale s pocitem, že ten druhý „to prostě nechápe". Teprve otevřený rozhovor v lednu jim pomohl pochopit, odkud jejich různá očekávání pramení.
Tento příběh není výjimkou. Je pravidlem. A právě proto stojí za to se na první společné Vánoce připravit – ne jako na logistický problém, ale jako na příležitost lépe poznat sebe navzájem.
Zásadní otázkou, která páry trápí nejvíc, je ta o místě slavení. U koho budou Vánoce? Tato zdánlivě jednoduchá otázka v sobě skrývá celou řadu podotázek: Jsou oba rodiče stejně daleko? Jsou v rodině malé děti nebo nemocní prarodiče, kteří potřebují přítomnost blízkých? Existuje v některé rodině silná tradice, která by přerušení nesla velmi těžce? A co vlastní přání obou partnerů – chtějí vůbec trávit Štědrý večer s rodinou, nebo by si raději poprvé zkusili Vánoce jen ve dvou?
Neexistuje jedno správné řešení. Někteří páry se rozhodnou střídat – jeden rok u jeho rodičů, druhý u jejích. Jiní rozdělí sváteční dny: 24. prosince u jedné rodiny, 25. u druhé. Další zvolí kompromis v podobě společného setkání obou rodin, pokud jsou vztahy dostatečně vřelé. A pak jsou ti, kdo se rozhodnou slavit sami a rodiny navštívit jindy – třeba mezi svátky nebo na Silvestra. Každá z těchto variant má svá pro a proti, a záleží jen na konkrétním páru a jeho okolnostech.
Co ale platí vždy, je nutnost se o tom předem pobavit. Vánoce nejsou správný čas na překvapení v podobě „mimochodem, jedeme k mojí mamince". Rozhovor o tom, jak první společné Vánoce strávit, by měl proběhnout ideálně v říjnu nebo začátkem listopadu, aby bylo dost času na plánování a případné vyjednávání s oběma rodinami.
Jak zvládnout tlak ze strany rodin
Jednou z největších výzev prvních společných Vánoc není ani tak rozhodnutí samotné, jako spíš komunikace tohoto rozhodnutí směrem k rodičům a příbuzným. Rodiče, zvláště ti, kteří jsou na Vánoce s dětmi zvyklí, mohou reagovat s nepochopením nebo dokonce s obviňováním. „Tak vy k nám tedy nepřijedete?" je věta, která dokáže vyvolat ohromný pocit viny.
Je důležité si uvědomit, že pocit viny je v těchto situacích naprosto přirozený, ale neměl by být rozhodujícím faktorem. Jak říká rodinná terapeutka a autorka Harriet Lerner: „Péče o svůj vztah není sobectví – je to základ zdravé rodiny." Jinými slovy, budování společného života s partnerem, včetně vytváření vlastních tradic, je legitimní a zdravý krok, i když to zpočátku může být pro rodiče obtížné přijmout.
Prakticky vzato pomáhá, když rozhodnutí komunikuje každý partner své vlastní rodině sám. Není fér, aby Klára volala Ondřejovým rodičům a vysvětlovala jim, proč nepřijedou – a naopak. Každý by měl převzít odpovědnost za svou rodinu, a to jak v komunikaci, tak v případném uklidňování rozjitřených emocí. Zároveň je dobré nabídnout alternativu – konkrétní termín návštěvy, společný oběd mezi svátky nebo videohovor na Štědrý den.
Velkou roli hraje také to, jak dlouho spolu pár je a jak vážný vztah to je. Pokud jste spolu teprve půl roku, bude očekávání rodin pravděpodobně jiné, než když jste spolu tři roky a bydlíte společně. Délka a závažnost vztahu přirozeně ovlivňuje, jak moc se od vás okolí očekává, že budete jednat jako samostatná jednotka.
Nezanedbatelnou součástí vánoční dynamiky je také to, jak se partneři vzájemně podporují. Pokud jeden z nich musí čelit náročné rodinné situaci – třeba rozvedeným rodičům, kteří slaví zvlášť, nebo nemocnému příbuznému – potřebuje vědět, že ho druhý podpoří a bude mu oporou. Vánoce mohou být pro mnohé lidi velmi těžkým obdobím, a empatie vůči partnerovi je v tuto dobu cennější než kdykoli jindy. Podle dat České psychiatrické společnosti patří prosinec k měsícům s nejvyšším výskytem úzkostí a depresivních stavů, což jen potvrzuje, jak důležité je být si v páru oporou.
Pokud jde o praktické zvládnutí prvních společných Vánoc, pomáhá mít jasno v několika věcech ještě před tím, než nastane sváteční shon. Předem je dobré probrat, jaké tradice jsou pro každého z partnerů skutečně důležité a na čem mu záleží nejvíc. Možná pro něj není důležité, kde Vánoce stráví, ale záleží mu na tom, aby byl na stole určitý pokrm. Možná ona nepotřebuje být doma na Štědrý večer, ale chce ráno vstát v klidu bez celé rodiny. Tyto detaily se zdají malé, ale právě z nich se skládá pocit, že jsou Vánoce „naše".
Dalším praktickým krokem je rozdělit si povinnosti férově. Kdo bude řídit? Kdo koupí dárky pro jeho rodinu? Kdo připraví jídlo? Nerovnoměrné rozdělení vánoční práce je jedním z nejčastějších zdrojů partnerských třenic v prosinci, jak opakovaně ukazují průzkumy zaměřené na domácí práce a jejich rozdělení v párech. Není to romantické téma, ale vyjasnit si ho předem je mnohem lepší než se hádat 23. prosince.
A co když se páru naskytne možnost strávit první Vánoce úplně sami, jen ve dvou? Tato varianta má své nezpochybnitelné kouzlo. Dává partnerům prostor vytvořit si vlastní tradice od nuly – sami si rozhodnou, co budou jíst, jak ozdobí byt, zda půjdou na procházku nebo budou celý den v pyžamu sledovat filmy. První Vánoce jen ve dvou mohou být základem pro nové, společné tradice, které budou patřit výhradně jim. Zároveň je to způsob, jak se vyhnout tlaku obou rodin a soustředit se na sebe navzájem.
Samozřejmě, ne vždy je to možné nebo žádoucí. Pokud jsou v rodině malé děti, prarodiče ve vysokém věku nebo jiné závažné okolnosti, může být absence jednoho z partnerů skutečně problematická. Ale i tehdy platí, že rozhodnutí by mělo být výsledkem vzájemné dohody, nikoli jednostranného tlaku.
Na konci dne jsou první společné Vánoce především zrcadlem toho, jak pár komunikuje a jak se k sobě navzájem chová pod tlakem. Nejde o to, aby byly dokonalé. Jde o to, aby byly společné – v tom nejhlubším slova smyslu. A pokud se něco nepovede, pokud bude někdo zklamaný nebo unavený, nebo pokud se rodinná večeře změní v napjatou chvilku – i to je součást budování vztahu. Důležité je, co z toho páry vyvodí a jak o tom spolu dokáží mluvit.
Hledat partnera, se kterým stojí za to řešit i takové výzvy, není vždy snadné. Právě proto existují místa jako Jiskření – česká seznamka fungující již 15 let, která je zcela zdarma a pomáhá lidem najít někoho, s kým jednou budou řešit i to, u koho strávit Vánoce. Protože i taková rozhodnutí jsou nakonec projevem toho, že člověk není sám.