Už jsem asi ztratil naději..... hledám trochu porozumění a citů, povídání, mazlení a doteků.. jsem sice formálně zadaný, se závazky, ale tohle mi chybí.. sice ne od Těch nejmenších, to je asi to nejhezčí co muže být.. ale stejně to není vše co by chlap pro svojí duši potřeboval a i když postupně otupuju a začínám vnímat že se mi i po spoustě pokusů to co hledám ztrácí v nenávratnu, ještě to ze zbytků sil zkouším i když mám pochybnosti.. Snad najdu.. něco co mě zachrání, někoho kdo mě pochopí...