Online seznamování má svá vlastní nepsaná pravidla a vzorce chování, které se opakují tak pravidelně, že by z nich šlo sestavit celý katalog. Každá žena, která strávila alespoň pár týdnů na některé ze seznamovacích platforem, pravděpodobně zažila podobný pocit: že se setkává se stále stejnými typy mužů, jen v různém provedení. Nejde o náhodu ani o pesimistické zobecňování – jde o skutečný sociologický jev, který odborníci na vztahy a chování v digitálním prostředí opakovaně potvrzují. Rozpoznat tyto vzorce včas může ušetřit spoustu času, energie i zklamání.
Online seznamky se v posledních dvou desetiletích proměnily z okrajové záležitosti ve zcela běžný způsob hledání partnera. Podle výzkumů Stanford Social Science Data Archive se dnes ve Spojených státech seznámí přes internet více než polovina párů – a podobný trend platí i v Evropě včetně České republiky. S rostoucí popularitou těchto platforem roste i rozmanitost jejich uživatelů, ale zároveň se opakují určité archetypy, které se vyskytují napříč platformami, věkovými skupinami i lokalitami. Znát je znamená lépe chápat, co od konkrétního člověka čekat – a zda vůbec stojí za to investovat čas do dalšího rozhovoru.
První typ: Muž, který hledá všechno – a tedy nic
Tento typ patří k nejrozšířenějším a zároveň k nejhůře rozpoznatelným, protože na první pohled působí naprosto ideálně. Jeho profil je vyplněný pečlivě, fotografie jsou kvalitní a různorodé, bio zní vtipně i upřímně zároveň. V prvních zprávách je pozorný, zajímá se, ptá se na správné věci. Problém přichází až postupem času – nebo přesněji řečeno, nepřichází vůbec nic. Žádné konkrétní plány, žádné jasné vyjádření záměrů, nekonečné konverzace bez posunu kupředu.
Tento typ mužů bývá označován odborníky na vztahovou psychologii jako takzvaný „chronický dater" – člověk, který si zvykl na proces seznamování natolik, že se pro něj stal samoúčelným. Výzkum publikovaný v časopise Journal of Social and Personal Relationships ukázal, že část uživatelů seznamovacích aplikací je motivována spíše sociálním potvrzením a zábavou než skutečnou snahou navázat hlubší vztah. Nejde nutně o zlý úmysl – mnoho mužů tohoto typu si ani neuvědomuje, že se pohybují v kruhu.
Jak ho rozpoznat? Klíčovým signálem je nesoulad mezi slovy a činy. Říká, že hledá vážný vztah, ale schůzku navrhuje vágně nebo odkládá. Konverzace jsou příjemné, ale povrchní – točí se kolem bezpečných témat a nikdy se nedostanou k ničemu osobnějšímu. Pokud po dvou až třech týdnech komunikace stále není jasné, co vlastně chce, je to výmluvná odpověď sama o sobě. Praktickým testem může být přímá otázka na záměry – jeho reakce na takovou otevřenost leccos napoví.
Vezměme si jako příklad třicetiletou Kláru z Brna, která strávila na jedné ze slovenských i českých seznamek několik měsíců. Vzpomíná na muže, s nímž si psala každý den po dobu čtyř týdnů, sdíleli doporučení na filmy, vtipkovali, plánovali hypotetické výlety. Když ale navrhla konkrétní termín setkání, odpověď vždy přišla se zdvořilou výmluvou. „Tehdy mi došlo, že ta konverzace je pro něj cíl, ne prostředek," říká. Takový člověk nemusí být špatný – jen pravděpodobně není připravený na to, co hledáte vy.
Druhý typ: Muž s jasným záměrem – ale jiným, než říká
Druhý typ je v mnohém přímým opakem prvního, ale výsledek bývá podobně frustrující. Tento muž ví přesně, co chce – jen to neříká nahlas, nebo to říká jinak, než to myslí. Jeho přístup bývá přímočařejší, schůzky navrhuje rychle, komunikace je intenzivní. Na povrchu to může vypadat jako osvěžující změna po zkušenosti s prvním typem. Jenže intenzita není totéž co hloubka a rychlost není totéž co zájem.
Tento vzorec chování popsali výzkumníci z Pew Research Center ve své rozsáhlé studii o online seznamování z roku 2020. Ukázalo se, že nezanedbatelná část mužů na seznamkách vědomě nebo nevědomě prezentuje jiné záměry, než skutečně sleduje – nejčastěji proto, aby zvýšili své šance na odpověď. Nejde přitom vždy o cynickou manipulaci; někdy se jedná o sebeklam, kdy si muž sám není jistý, co hledá, ale instinktivně říká to, co se zdá být „správnou" odpovědí.
Jak ho rozpoznat? Signály jsou subtilní, ale konzistentní. Rozhovory se rychle stáčejí k fyzické přitažlivosti, otázky na hodnoty nebo životní plány zůstávají bez skutečné odpovědi nebo jsou odbývány vtipem. Zájem je výrazný, ale jednostranný – zaměřuje se spíše na získání než na poznání. Dalším indikátorem je rychlost eskalace: pokud člověk, kterého znáte tři dny, navrhuje víkendový výlet nebo mluví o výhradnosti ještě před první schůzkou, stojí za to zpomalit a věnovat pozornost tomu, co se děje pod povrchem.
Důležité je nezaměňovat tento typ s mužem, který je prostě přímý a nebojí se projevit zájem. Rozdíl spočívá v tom, zda je zájem komplexní – tedy zda se týká osobnosti, hodnot, životního směřování – nebo zda je zúžený na jednu dimenzi. Upřímný zájem se projevuje zvídavostí; zájem druhého typu se projevuje spíše přesvědčováním.
Třetí typ: Muž, který skutečně hledá vztah
Bylo by nespravedlivé a nepřesné tvrdit, že online seznamky jsou výhradně doménou prvních dvou typů. Třetí typ existuje, je možná méně hlučný než ostatní, ale rozhodně není vzácný. Jde o muže, který na seznamku přišel s konkrétním záměrem a je ochoten pro jeho naplnění vynaložit skutečné úsilí – včetně zranitelnosti, trpělivosti a otevřené komunikace.
Tento typ bývá paradoxně nejhůře rozpoznatelný na začátku, protože nevyniká extrémními vlastnostmi. Není ani nekonečně zábavný jako první typ, ani intenzivně přitažlivý jako druhý. Jeho profil může být skromnější, jeho první zprávy věcnější. Ale právě v tom spočívá jeho hodnota: to, co vidíte, je skutečné. Jeho zájem se projevuje postupně a přirozeně, otázky, které klade, jsou konkrétní a osobní, a jeho činy odpovídají jeho slovům.
Jak ho rozpoznat? Klíčové je sledovat konzistenci v čase. Muž třetího typu nespěchá, ale ani neotálí bezdůvodně. Schůzku navrhne v přiměřeném čase a přijde na ni připravený – tedy skutečně přemýšlel o tom, kam zajít, co říct, jak se chovat. Nebojí se mluvit o tom, co ho v životě trápí nebo co mu nefungovalo v minulosti, ale nesklouže do přílišného sebelítostného vyprávění. Respektuje hranice a nevyvíjí tlak. A co je možná nejdůležitější – po první schůzce, pokud se mu líbila, se ozve.
Vztahová terapeutka a autorka Esther Perel, jejíž práce o moderních vztazích je citována odborníky po celém světě, opakovaně zdůrazňuje, že skutečná intimita vyžaduje ochotu k nejistotě. „Touha po bezpečí a touha po dobrodružství jsou v neustálém napětí," říká Perel – a právě muž třetího typu je schopen toto napětí unést, aniž by utekl nebo přetlačoval.
Proč je rozlišování důležité – a jak ho praktikovat
Znát tyto tři typy není o škatulkování ani o cynismu. Je to o tom, být si vědom vzorců, které se opakují, a nenechat se jimi zaskočit. Každá nová konverzace na seznamce je samozřejmě jedinečná – lidé jsou složití a žádný člověk není beze zbytku definovatelný jedním archetypem. Přesto rozpoznání základních vzorců chování pomáhá udržet si zdravý nadhled a neztratit se v přemýšlení nad tím, co druhý člověk „opravdu myslí".
Prakticky to znamená věnovat pozornost několika věcem najednou: co člověk říká, jak to říká, a hlavně – co dělá. Slova jsou na seznamkách levná; chování je mnohem výmluvnější. Stojí za to klást si otázky jako: Odpovídají jeho činy jeho slovům? Zajímá se o mě jako o osobu, nebo jen reaguje na moje zprávy? Jak se chová, když narazíme na nesoulad nebo napětí? Mění svůj postoj podle toho, jak reaguji já?
Dobrou zprávou je, že platformy jako Jiskření, která funguje již 15 let a nabízí všechny základní funkce zcela zdarma, poskytují dostatečný prostor pro to, aby se tyto vzorce ukázaly ještě před první fyzickou schůzkou. Komunikace přes chat, možnost prohlédnout si profil a fotografie, čas strávený vzájemným poznáváním – to vše jsou příležitosti k pozorování, nikoli jen k prezentaci sebe sama.
Nakonec je možná nejdůležitější si uvědomit, že rozlišování typů není jednostranná záležitost. Stejně jako ženy sledují, kdo je na druhé straně obrazovky, i muži pozorují, jak se jejich protějšek chová, co hledá a jak reaguje. Zdravé seznamování – ať už online nebo offline – je vždy obousměrný proces, v němž oba zúčastnění postupně odhalují, zda mají smysl být spolu. A to je nakonec ta nejlepší zpráva: vzorce lze rozpoznat, naučit se z nich – a pak je přesáhnout.