Stalo se to. Procházíte profily na seznamce, přejíždíte palcem přes fotografie a popisy, a najednou vám na obrazovce vyskočí tvář, kterou dobře znáte. Kolega z práce. Soused z vedlejšího vchodu. Kamarádka ze střední školy. Nebo – a to je teprve nepříjemné – přítel vašeho přítele. Srdce trochu zrychlí, ruka se zastaví nad displejem a v hlavě se roztočí kolotoč otázek: Co teď? Lajknout, nebo přejet? A co když on nebo ona uvidí mě?
Tento moment zažívá čím dál více lidí, a není divu. Online seznamování dnes patří k naprosto běžným způsobům, jak hledat partnera. Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2023 využívá v USA seznamovací aplikace nebo weby přibližně třetina dospělých, přičemž podobný trend platí i v Evropě včetně České republiky. Když se tedy na jedné platformě sejde tolik lidí, pravděpodobnost, že narazíte na někoho ze svého okolí, je překvapivě vysoká. Přesto nás to vždy trochu zaskočí.
Proč je ten moment tak nepříjemný?
Odpověď tkví v tom, jak přemýšlíme o soukromí a o tom, co o sobě sdílíme s různými skupinami lidí. Sociolog Erving Goffman ve svém slavném díle o každodenním životě popsal, jak lidé přizpůsobují své chování publiku – jinak se chováme doma, jinak v práci, jinak mezi přáteli. Seznamka přitom patří do velmi osobní sféry. Je to místo, kde se člověk otevírá, kde přiznává, že hledá lásku nebo alespoň společnost, kde sdílí fotografie a myšlenky, které by možná kolegovi u kafematu nikdy neřekl.
Narazit na známého na seznamce proto působí trochu jako nechtěné prolnutí dvou světů, které jste si pečlivě oddělovali. Najednou váš šéf ví, že jste single a aktivně hledáte. Nebo kolegyně, se kterou si v práci pouze zdvořile pokyvujete, vidí vaše nejhezčí fotografie a váš upřímný popis toho, co v životě hledáte. Je to jako kdyby někdo omylem otevřel dveře do místnosti, do které jste ho nepozvali.
K tomu se přidává přirozená lidská zvědavost smíchaná s lehkou dávkou ostychu. Člověk se v tu chvíli nevyhnutelně ptá: Věděl jsem, že je single? Proč to neříkal? A stejné otázky si pravděpodobně klade i ten druhý. Tato vzájemná „odhalení" mohou být nepříjemná, ale zároveň jsou zcela přirozená a dnes naprosto běžná.
Situaci dále komplikuje fakt, že různé platformy fungují různě. Na některých aplikacích se zobrazuje informace o tom, kdo si váš profil prohlédl – takže ani pasivní „prohlédnutí" nezůstane bez povšimnutí. Na jiných platformách, jako je například Jiskření, která funguje již 15 let a nabízí kompletně bezplatný přístup ke všem základním funkcím včetně registrace, prohlížení profilů a komunikace, záleží na vás, jak aktivně se rozhodnete jednat. Nikdo vás nenutí posílat zprávu jen proto, že jste něčí profil otevřeli.
Jak se zachovat – bez zbytečné dramaturgie
Nejdůležitější věc, kterou si v takovém momentu říct, je prostá: nic zlého se nestalo. Ani vy, ani ten druhý neudělali nic špatného. Oba jste dospělí lidé, kteří hledají něco, co hledá spousta ostatních. Přesto je dobré vědět, jak situaci zvládnout elegantně a bez zbytečného dramatu.
Prvním krokem je uklidnit ten vnitřní hlas, který okamžitě začne katastrofizovat. Představte si třeba Tomáše, třicetičtyřletého grafika z Brna, který před rokem narazil na profil své přímé nadřízené na jedné ze seznamovacích platforem. Jeho první reakcí byl naprostý záchvat úzkosti – co když to uvidí? Co když se to dozví celá firma? Co když to ovlivní jejich pracovní vztah? Nakonec se ukázalo, že nadřízená profil viděla také, ani jeden z nich nic neřekl, a pracovní vztah zůstal naprosto stejný jako předtím. Po čase se dokonce oba zasmáli, když na to téma náhodou přišla řeč. „Říkala, že taky chvíli nevěděla, co dělat, a pak si řekla, že prostě přejede dál," vzpomínal Tomáš. „Bylo to vlastně úlevné – oba jsme věděli, že ten druhý je taky jen člověk."
Přejet profil bez reakce je naprosto legitimní volba. Nemusíte lajkovat, psát ani nijak reagovat. Stejně jako v reálném životě – pokud potkáte kolegu v supermarketu a nechcete se bavit, je v pořádku jen zdvořile pokývat a jít dál. Totéž platí online. Pokud vás ten člověk romanticky nezajímá nebo by kontakt komplikoval vaše vztahy, jednoduše přejděte na další profil.
Složitější situace nastane, pokud vás ten člověk skutečně zaujme, nebo pokud on nebo ona pošle zprávu jako první. Co pak? Především se vyplatí chvíli počkat a nepsat nic impulzivního. Rozmyslete si, jaký vztah s daným člověkem máte, jak by případný romantický zájem mohl ovlivnit váš společný život mimo aplikaci, a zda jste připraveni na to, že věci se mohou zkomplikovat. Teprve pak se rozhodněte, zda odpovědět – a pokud ano, zachovejte přirozený, uvolněný tón. Není třeba se omlouvat za svou přítomnost na seznamce ani vysvětlovat, proč tam jste.
Pokud jde o přátele nebo vzdálenější známé, platí podobná pravidla. Narazit na kamaráda ze sportovního kroužku nebo na vzdáleného příbuzného je sice trochu zvláštní, ale rozhodně ne tragické. V těchto případech někteří lidé volí přímočaré řešení – prostě napíší krátkou, odlehčenou zprávu ve stylu „Ha, tak tady tě taky vidím!" a tím téma uzavřou. Jiní raději mlčí a dělají, že nic neviděli. Obojí je v pořádku, záleží na povaze vašeho vztahu a na tom, jak moc vám na zachování přátelské atmosféry záleží.
Zvláštní kategorií jsou pak situace, kdy narazíte na někoho, kdo je – nebo by podle vás být měl – v jiném vztahu. Tady je důležité zachovat chladnou hlavu a nevyvozovat ukvapené závěry. Existuje mnoho důvodů, proč může být člověk na seznamce: hledá přátelé, zapomněl profil smazat po předchozím vztahu, nebo jeho situace je prostě jiná, než si myslíte. Není vaší povinností hrát detektiva ani morálního arbitra. Pokud nejde o vašeho blízkého přítele, jehož vztah dobře znáte, nejlepší je věc prostě přejít.
Jak si nastavit hranice a chránit vlastní soukromí
Aby k takovým momentům docházelo méně nebo aby vás méně překvapovaly, stojí za to přemýšlet o tom, jak svůj profil nastavíte. Většina moderních seznamovacích platforem nabízí různé možnosti ochrany soukromí – od omezení viditelnosti profilu po možnost blokovat konkrétní uživatele nebo skrýt profil před lidmi z vašeho kontaktního seznamu.
Zároveň je dobré být upřímný sám k sobě ohledně toho, co na profilu sdílíte. Informace jako pracoviště nebo velmi konkrétní popis denní rutiny mohou usnadnit identifikaci lidem z vašeho okolí. Není nutné být záhadný, ale rozumná míra obecnosti v popisu může předejít zbytečným překvapením. Ostatně, na profilu nemusíte uvádět nic, s čím se necítíte pohodlně.
Existuje také psychologický rozměr celé věci, který stojí za zmínku. Výzkumy zaměřené na online komunikaci a sebeodhalení ukazují, že lidé na seznamkách jsou obecně otevřenější a upřímnější, než bývají v běžných sociálních interakcích – právě proto, že je to prostředí, které k tomu vybízí. Narazit na známého v tomto prostoru proto může být paradoxně příležitostí vidět ho nebo ji v autentičtějším světle, bez pracovních nebo společenských masek.
Je pravda, že část lidí se z obavy před takovými situacemi online seznamování vyhýbá úplně. To je škoda, protože přicházejí o reálnou příležitost. Strach ze setkání se známým by neměl být důvodem, proč nehledat to, co člověk skutečně chce. Koneckonců, jak říká staré přísloví: „Kdo nic neriskuje, nic nezíská." A v kontextu hledání partnera to platí dvojnásob.
Platformy jako Jiskření, které jsou v provozu již 15 let a během té doby pomohly nespočet lidem najít smysluplné vztahy, jsou postaveny na myšlence, že hledání lásky by nemělo být komplikované ani finančně náročné. Všechny základní funkce jsou zde dostupné zdarma – a právě tato přístupnost znamená, že na podobné platformě najdete opravdu pestrý průřez společností. Což přirozeně zvyšuje šanci, že tam narazíte i na někoho, koho znáte.
A možná je to tak dobře. Možná je ten neočekávaný moment, kdy se na obrazovce objeví známá tvář, méně o trapnosti a více o připomínce toho, že všichni hledáme totéž – spojení, porozumění, někoho, s kým se bude lépe procházet životem. Bez ohledu na to, zda profil přejedete, nebo napíšete první zprávu, jedno je jisté: na seznamce není co skrývat. Všichni tam přece jen hledají to samé.